Novela energetického zákona z června 2015 kromě ujasnění povinnosti mít průkaz energetické náročnosti budovy stanovila i odpovědnost za zveřejnění energetické třídy budovy v informačních a propagačních materiálech k prodeji objektu. Tato zodpovědnost formálně spadá na zprostředkovatele; to ale neznamená, že se jí prodávající nemusí zabývat.

Nevědomost za 200.000 Kč

Až výšky dvou set tisíc korun může dosáhnout pokuta za neuveřejnění energetické třídy budovy v odpovídajících reklamních materiálech. Tuto částku musí zaplatit zprostředkovatel, obvykle tedy realitní kancelář či provozovatel média, v němž prodejce svůj objekt inzeruje. Rizikovými jsou z tohoto hlediska zejména periodika, která se trhu s realitami primárně nevěnují – zprostředkovatelé totiž podle novely mají povinnost v případě chybějící dokumentace automaticky zahrnout objekt do nejméně výhodné energetické třídy G. A to se zase nevyplatí prodávajícímu…

 Není štítek jako štítek

Pokud prodáváme nemovitost, která PENB nemá, některé realitní kanceláře nabízejí možnost nechat ho vypracovat v rámci jimi poskytovaných služeb. Není jich ale mnoho a je zde na místě značná opatrnost – často se stává, že zprostředkovatel klientovi nabídne zpracovat průkaz na základě klientem přinesených podkladů. Takové štítky ale nejsou podle Státní energetické inspekce platné a nesplňují zákonem danou povinnost.

Dalším trikem, který se může ošklivě vymstít, jsou časté pokusy ušetřit na vypracování PENB pomocí předstírání že k němu už došlo. Prodávající má známého právníka, který dá do zápisu, že průkaz existuje a byl předán: v očích zákona je všechno v pořádku a za drahou inspekci jsme nezaplatili ani korunu. Státní energetická inspekce s tímto postupem bojuje číslováním a evidencí všech vydaných průkazů – podvodníky je tedy možno snadno odhalit prostým náhledem do databáze a tratit nakonec budou obě strany, ať už při inspekci nebo v momentě, kdy bude PENB opět zapotřebí.

Nepříliš skrytá vada

Chybějící průkaz energetické náročnosti budovy může smlouvu o jejím prodeji dokonce úplně zneplatnit. Pro poskytnutí podstatných informací o budově – které zahrnují i údaje o spotřebě – totiž platí princip skryté vady: kupující má možnost do pěti let objekt reklamovat. A nezáleží tu ani na důvodu, proč si kupující klidně po letech užívání najednou rozmyslel vlastnictví objektu, nedoložení podstatné informace je skrytou vadou a tím to končí.