Zvěsti o tom, že nadcházející novela zákona o dani nabyté z nemovitých věcí začne platit už prvního dubna, se prokázaly jako nepravdivé – parlament původně návrh změny zákona projednával v únoru, proces jednání ale byl přerušen a poslanci mají do 24. 3. 2016 možnost předkládat pozměňovací návrhy. Zákon se tedy nedostal do druhého čtení a jeho konečná podoba i termín uvedení v účinnost nadále zůstávají nejasné.

 Kdo bude platit státu?

Klíčovou částí odložené novely je definitivní ustanovení toho, kdo platí daň z nabytí nemovité věci. Už od prvního občanského zákoníku z roku 1993 je poplatníkem této daně prodávající, přičemž kupující funguje jako ručitel; nový občanský zákoník platný od roku 2014 dovoluje povinnost zaplatit daň převést na kupujícího, ale musí to být vysloveně stanoveno ve smlouvě. Chystaná novela má jednoznačně přesunout povinnost platit daň z nabytí nemovité věci z prodávajícího na kupujícího a institut ručitele zrušit úplně.

Zmatek a nejistota na trhu

Odklady zavedení klíčové změny zákona se negativně projevují na trhu s nemovitostmi. Zájemci o nemovitosti se obávají, že je změna zastihne uprostřed několik měsíců trvajícího procesu koupě a budou tedy kromě ceny platit ještě daň. Prodávající oproti tomu očekávají, že budou schopni nemovitost prodat za stejnou cenu a zároveň nezaplatit daň, jejíž poplatník se po novelizaci zákona změní – daň je součástí ceny nemovitosti, a kdyby ji hradil kupující, sníží se tím kupní cena. Prodej a nákup realit se tak zpomaluje a na trhu vládne nejistota.

Jak na změnu nedoplatit?

Současná podoba občanského zákoníku umožňuje stanovit, kdo bude poplatníkem daně z nabytí nemovité věci, v textu smlouvy samotné. Zároveň je vhodné ve smlouvě pamatovat i na to, jak se změní cena, pokud se poplatníkem daně stane kupující a tuto možnost do textu explicitně začlenit.